Kniha formou filozofického eseje představuje ucelenou teorii umění Dokládá že jsme si navykli vnímat umělecké dílo jako nástroj komunikace namísto toho aby pro nás bylo prostorem setkání Tedy místem pro dialog se sebou samými s druhým se zkušeností celého lidstva uloženou v archetypech s nimiž v umění pracujeme Kniha vychází z existenciálního pohledu na člověka a rozumí dílu jako odrazu základních otázek lidské existence smrt svoboda a rozhodování osamělost smysl jež lze řešit pouze „teď a tady“ nikoliv abstraktně V uměleckém díle se zračí zkušenost autora i čtenáře či diváka kteří se tak potkávají na společné ploše jež překonává odlišnosti našich konkrétních existencí Umění podle této knihy může být nástrojem k znovuobjevení tváře druhého a otevření situace dialogu která nám pomůže rozvíjet vzájemné porozumění Dnes v době nastupujícího nacionalismu stavění bariér a překážek a zdůrazňování odlišností je toto vyznění knihy jasnou zprávou o tom že umělecké dílo je vždy angažované – protože otevírá univerzalitu lidství Publikace je shrnutím autorovy pedagogické a teoretické činnosti v poslední době
