Publikace sleduje marginalizovanou problematiku lenních soustav na královské doméně v raném novověku a to na konkrétním příkladě karlštejnské manské soustavy v sedmnáctém století a v částečném srovnání s křivoklátskými a dobříšskými lény Jádrem rozboru jsou především první dva na sebe navazující karlštejnské manské kvaterny založené zdejšími purkrabími Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a Fridrichem z Talmberka v letech 1605 a 1624 a dále písemnosti fondu Česká léna oboje uložené v Národním archivu Daná problematika sledovaná od poslední třetiny šestnáctého století až po přelom sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího je zasazená do širšího rámce počínaje děním na karlštejnském panství zasaženého raně novověkými transformačními procesy až po vlastní dobový společensko politický a hospodářský kontext Samostatná pozornost byla věnována popisu hradu Karlštejna v písemných pramenech narativní povahy od raného novověku až po dvacáté století neboť tradice která se v nich vyvinula ovlivňovala a stále ještě ovlivňuje vnímání tohoto fenoménu a to i v pracích vědeckého charakteru
