Tématem knihy je celková a zásadní proměna našeho vysokoškolského a vědeckého prostoru v poválečném čtvrtstoletí 1945–1970 Jedná se o období v němž věda a vysokoškolské vzdělávání prošly dynamickým vývojem a to v globálním měřítku přičemž v diktaturách východního bloku byly tyto změny svým způsobem radikálnější a to i kvůli politickému diktátu který ovšem jen na první pohled zjednodušoval jejich prosazování Autoři se snaží na tuto proměnu dívat v průběhu celého sledovaného období které chápou jako čas v němž byl postupně a poměrně náročně hledán funkční model pro činnost vědeckých a vysokoškolských institucí pojímaných někdy zúženě jako součást socialistické „výrobní síly“ později pak jako respektovaný mozkový trust který se měl v expertní rovině podílet na tvorbě zásadních politických a ekonomických strategií a rozhodnutí Vývoj vědy a vysokoškolského vzdělávání autoři sledují z různých úhlů pohledu jejich osou je však perspektiva dvou vůdčích institucí které se v rámci systému doplňovaly a současně si konkurovaly – Československé akademie věd a Univerzity Karlovy
