Orchestry spolu s divadly tvoří v Německu jednu z nejhustších sítí uměleckých institucí světa Mnohé z nich mají dlouhou tradici a jsou převážně financovány z veřejných zdrojů V oblasti hudby jsou to především tzv kulturní orchestry na které je zaměřena pozornost práce Ty svou existenci odvíjejí od speciálního tarifu upravujícího jejich financování i chod Zkušenosti těchto těles jsou inspirací zároveň však z provedeného mapování vyplývají otázky k návazné diskusi Práce zaměřuje pozornost na strukturu financování a organizaci německých tzv kulturních orchestrů z českého pohledu Mapuje nejen jejich síť ale snaží se i o identifikaci klíčových transformací a případů které mohou být pro české orchestry jak pozitivním tak negativním vzorem Hlavním cílem práce je zmapovat „životní podmínky“ těchto těles a nalézt základní strategie které umožňují tzv kulturním orchestrům fungovat i po změně základních „životních podmínek“ sjednocení Německa
