Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století Autor vychází z toho že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy posuny v jejích společenských rolích strukturu jazyk logiku metodologii život vědecké komunity Proměna kulturního prostoru jehož součástí věda je zakládá početné obrazy vědy Autor srovnává několik vlivných přístupů a modelů novokantovství fenomenologii logický empirismus kritický racionalismus se záměrem ukázat jejích propojenost a komplementární povahu Studie odůvodňuje že bohatství vědecké racionality podmiňuje a legitimizuje pluralitu jejich obrazů Autor analyzuje a prezentuje některé z nich
