Úvod – „my jsme smrtelní národ je věčný“ Heslo obrozenců vyjadřuje jejich víru a odhodlání dnes však se zdá zbytečné neboť podle názoru dnešních nihilistů je národ konstrukt intelektuálů kteří když chtějí svůj výtvor zruší mávnutím ruky Že se stala chyba je více než zřetelné že buď bude existovat emotivní vztah znamenající lásku ke svým přirozeným společenstvům včetně vlasti a od toho se odvíjející nezištné angažmá pro ně pro rodinu obec vlast nebo budeme stále zabředávat do další a další anomie chaoticky myslících jedinců ztratíme představu skutečného mravního řádu a z nihilismu nám nepomůže ani další a další konzum hromadění odpadů ničení planety požitek stíhající požitek ale také ani neuvěřitelné množství nesourodých právních předpisů bez jednotícího morálního základu Národ a národní stát jsou přirozeně rostlé útvary z původních rodů a kmenů Postupně vznikem školství a rozvojem měst se přesunula identita z těchto malých společenstev na velkou společnost která začala být chápána jako národ reprezentovaný svým jazykem kulturou společnou historií a ekonomikou státu Historicky zažitý státní útvar se svými základními normami života a domovinou danou územně měl rozhodující vliv na utváření identity Středověký český státní útvar začínající Velkou Moravou a pokračující přemyslovskou tradicí se stal základem české národní identity víme že nebylo možno takto pojatou identitu zrušit žádným dalším nadřízeným státním útvarem je pouze možné uvolnit nějakou svrchní vrstvu identity třeba ke králi císaři apod My zde v této knize budeme sledovat vzor Masarykova vlastenectví humanistického které není etnické ale vztahující se ke kulturním aspektům Toto vlastenectví není šovinismus nesleduje expanzi podrobení jiných Přijímá podněty zvnějšku a kulturně se mění ale základ si zachovává Masaryk řekl že všechno velké je světové ale aby bylo světové z národní půdy vyrůstá Idea národního státu dnes musí mít rozměr kulturní i fyzický Na rozdíl od starších dob ještě v rámci dvacátého století je dnes fyzické paradigma hrozivější než kulturní Fyzická existence je ohrožena degradací psycho somatickou a generační Ohrožení zdraví je jednak znečištěným prostředím nepřímo a způsobem života bez fyzického pohybu přímo Generace jsou stále fyzicky ochablejší a méně početné nastupující generace narozená v devadesátých letech dvacátého století která dnes nahrazuje důchodce je o čtvrtinu méně početná než oni místa na méně lukrativních pracích nelze obsadit pracovníky z domácího obyvatelstva Pokračování tohoto vývoje znamená že pravnuků vzhledem k jejich pradědům už bude jen 40 Navzdory veškeré rétorice zakrývání a zanedbávání považujeme tento trend za nejzhoubnější aspekt a výsledek odnárodňovací politiky která je vlastně součástí procesu odklonu od přirozenosti Univerzalistické snahy tlak na kulturní odnárodnění které nemá žádný jiný výstup než do nicoty jakéhosi internacionalismu jsou druhou největší hrozbou Trend který dnes vypadá jako globalizace univerzalizace multikultur ralizace je vlastně podsystémem procesu odpřirozenění které v této fázi nabírá podobu odklonu od hodnotných přesahujících podstatných věcí a pří klonu do nicoty věcí nepodstatných do prkotin a iluzí V tomto procesu jsou opouštěna přirozená společenstva: rodina obec národ domovina a nastává příklon k jednotlivci který má potom absolutní práva přesahující zdaleka hodnoty přirozených principů Společenstva se rozpadají jednotlivci se nedovedou bránit jsou věchýtky v rukou globálních sil které jim rády svobodný prostor poskytnou aby jako ptáci odtržení od hnízda se nakonec zřítili do jejich rukou Proces odpřirozenění ve kterém vše stvořené podle přirozeného řádu se stává nehodnotným ve světle lidských iluzí které mají svůj vysněný svět lidského života bez dotyku s hmotou bez dotyku lidí vzájemně bez dětí bez závazků k vlasti jen s materiálním světem a iluzemi ideologií které by naši předkové považovali za blouznění pomatenců gender teorie homosex multi kulti výsady menšin zrovnoprávnění migrantů Řád jak tradiční tak přirozený se opouští a nastává chaos ve kterém nic neplatí kromě materiální moci Poslední emotivní vazbou která ještě fungovala byl národ a stát Tam někde v Masarykově době lze vyhledat ztracenou niť Masaryk byl poslední který šel správnou cestou po něm není nic o co by se dalo opřít Jej musíme zachytit jako záchrannou šňůru jako posledního velikána na naší cestě Doba pokročila a Masaryk už nestačil se vyjádřit k pozdějším jevům musíme jej doplnit konzervativními myšlenkami protože i on někdejší progresivista je dnes konzervativní neboť to z něj udělala doba Konzervatismus se tedy musí stát základem našeho myšlení Kontinuita národa ve své podobě kulturní i fyzické se musí obnovit K tomu jsou potřebné ideály schopné naplnění ud
