Pobřežní cesta

Kniha Pobřežní cesta je otevřená optimistická osobní výpověď o tom jak těžké je se vyrovnat se zármutkem a jak ozdravnou moc může příroda mít Především je to však příběh o domově který můžeme ztratit znovu vybudovat i nečekaně objevit Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci Nezbývá jim skoro nic – ani čas A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu která vede po anglickém pobřeží ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu Putují přímořskou krajinou po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější S každým krokem každým dalším setkáním a potížemi jimž musejí čelit se z prosté pěší výpravy stává životní pouť Náš svět se měnil jeho okraje bledly jak nás cesta vedla mezi mořem skalami a oblohou Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta kterou jsme kráčeli jako by nás nesla úplně jinam ” Popis jejich putování je až brutálně upřímný Raynor a Moth mají často hlad nemají se kde umýt ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí k naději Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu Tu společnými silami opravili a vychovali zde své děti Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova Jen několik dnů nato se dozvědí že Moth trpí vzácným degenerativním onemocněním Když přemítají co si počít vzpomene si Raynor na knihu kterou kdysi četla a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží – značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden