KRAJINO KRAJINO Krajino zvířená teď mýma očima krajino zvířená jenom mým dechem v měsíčním světle jsi prostřená k samotě v měsíčním světle jsi těhotná mechem Nikoliv nehybná nikoliv hliněná zářivá Jsoucností šťavnatě pramenná Krajino šeřivá modřínem nesená tišivě chladivá do pramínků pěšin rozbásněná Do duší poutníků od pólů k rovníkům láskami andělů pod klenbami mraků zalesněná Krajino zrozená z modliteb úliteb krajino vždy znovu nalezená jako dar jiskřivé zvonivé Plnosti do Časů smířlivě rozbalená
