Procházíme li dnes Prahou jejím historickým jádrem ale zejména čtvrtěmi jako jsou Smíchov Holešovice Bubeneč Žižkov Vinohrady či Karlín uvědomuje si jen málokdo že tvář a charakter dali těmto městským částem ve velké míře architekti sochaři a malíři vytvářející a realizující své projekty a umělecká díla v průběhu šedesátých až osmdesátých let 19 století Soustředěni na architektonické skvosty dávné minulosti z období gotiky či baroka nebo na současnou moderní architekturu s její chladnou odtažitostí a s rozměry zastiňujícími své okolí přehlédneme často desítky ba stovky mimořádně zajímavých budov s bohatě zdobenými portály nadokenními římsami vlysy bosáží a volutovými štíty V ozdobných nikách a na štítech těchto budov jsou umístěny sochy jejich zdi zdobí sgrafita či malby Jejich rozměry vycházejí z lidských měřítek a jejich účelem je sloužit každodennímu životu a potěšit oko každého okolojdoucího A lidskému měřítku jsou přizpůsobeny i stavby monumentální postavené v tomto období které každý z nás zná a bere si je za své – Národní divadlo Rudolfinum Národní muzeum ale i Palackého most nebo Průmyslový palác na pražském Výstavišti Hovoříme o době mimořádného urbanistického architektonického a technického rozmachu Prahy o době zásadní etapy její přeměny z provinčního města rakouské monarchie v rušné pulzující velkoměsto nově se probudivšího národa oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou Vždyť jen počet obyvatel Prahy a jejích předměstí se v průběhu druhé poloviny 19 století téměř zdvojnásobil a dosáhl dvou set tisíc Růst počtu obyvatelstva a hospodářský rozmach si vynutily stavbu nových mostů komunikací moderní pouliční dopravy železnice a železničních nádraží Nutnost vzdělání stále širších vrstev obyvatelstva si vynutila stavbu základních ale i středních a vysokých škol Rostoucí národní sebevědomí vedlo k zakládání spolků výstavbě sokoloven a měšťanských besed ale i radnic peněžních ústavů a bank Odrazem národního sebeuvědomění byla i postupná proměna vztahu ke stavebním památkám minulosti Symbolem kulturní síly národa se stala výstavba Národního divadla Národního muzea a dalších kulturních zařízení symbolem rostoucí hospodářské síly pak Velká jubilejní výstava v roce 1891 Smyslem této knihy je provést čtenáře Prahou šedesátých až osmdesátých let 19 století a seznámit ho s jejími proměnami tak jak byly zachyceny v ilustracích a textech v té době vydávaných českých obrázkových časopisů Zlatá Praha Květy a Světozor Setkáme se zde ovšem nejen s vyobrazeními ulic a budov ale i s obyvateli hlavního města českého království Mnohá vyobrazení cíleně i mimoděk přibližují jejich každodenní život jiná každoroční slavnosti či svátky některá pak barvitě líčí mimořádné události spojené se různými oslavami či smutečními událostmi zvláštní oddíl se věnuje i pohromám které postihly obyvatele Prahy v sledovaném období Mnohými vyobrazenými i popisovanými tématy prostupuje kontext probouzeného národního sebevědomí Nedílnou součástí řečených časopisů byly ilustrace přibližující některé objekty a památky které svědčí nebo svědčily o dávné minulosti historického města Součástí naší publikace jsou i dobové procházky okolím tehdejších historických pražských měst tvořícím dnes nedílnou součást Velké Prahy Definitivním a symbolicky pojatým závěrem je pak vzpomínka na dvě velké události přelomu osmdesátých a devadesátých let 19 století Zářijová povodeň roku 1890 symbolicky uzavřela minulost Jubilejní výstava roku 1891 definitivně otevřela brány města nové době
