Patnáctá sbírka „žijícího klasika“ české poezie Víta Slívy koncentruje kvality mélického básnictví tak jak je bard z Boudy svou tvorbou ztělesňuje: myšlenkovou pronikavost v uchopování rozžíhání a zastavování životní zkušenosti otevřenost v citlivosti a melodickou jazykovou a vyjadřovací nasycenost – jednoduše krásu jíž se lze chytit jako bóje na otevřeném moři a zachránit se
