Jaroslav Krejčí 1892–1956 – ústavní právník soudce politik ale též manžel otec a společenský muž jehož život byl osudově spojen s těžkým obdobím německé okupace Původně teoreticky zaměřený Krejčí se zajímal o politiku a již jako student patřil k Masarykovým podporovatelům Dal se do služeb Československé republiky nejprve v moravské zemské správě a s nástupem moravského zemského prezidenta Jana Černého do funkce předsedy vlády přešel do Prahy Zde působil v předsednictvu vlády a jako tajemník Ústavního soudu V roce 1938 se stává předsedou Ústavního soudu a ministrem spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana Ministrem zůstává i ve vládě Aloise Eliáše Po jeho zatčení se ujímá řízení vlády a v lednu 1942 je jmenován předsedou protektorátní vlády Po válce byl Jaroslav Krejčí za spolupráci s Němci odsouzen k 25 letům vězení Zemřel v roce 1956 ve výkonu trestu Autor pomocí dobových záznamů a výpovědí sestavuje obraz ambiciózního profesionála který se na politickém výsluní ocitnul v době kdy žádné rozhodnutí nebylo lehké a každý den mohl být posledním
