Architekt profesor a autor mnoha odborných publikací M Rajniš se rozhodl sepsat vzpomínky ze svého života plného cestování netradičních zvratů úspěchů i pádů Jako buřič a provokatér který si celý život razí svojí cestu chce čtenáři ukázat že i člověk nýmand kterého málem strčili do pomocné školy může žít bezvadný život Přál bych si aby se čtenář při mým vyprávění odvázal začal mluvit slangem a vychutnal si krásně vyslovený český nadávky který se skví jako pralinka na dortu Prof Ing arch Martin Rajniš 16 května 1944 Praha je český architekt a urbanista spoluzakladatel České komory architektů několika architektonických kanceláří a zakladatel ateliéru Huť Architektury Jako pedagog působil na VŠUP v Praze a na Technické univerzitě v Liberci Je známý především jako autor nové Poštovny na Sněžce nebo Majáku a muzea Járy Cimrmana v Jizerských horách Věnuje se experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti Martin Rajniš o knizeSkutečně mám dobrou paměť a už řadu let mě připadalo potřebný podělit se o příběhy který jsem za posledních 70 let zažil Osud mi do cesty přihrál milý stvoření Magdu Křížkovou Šebestovou která mý košatý zhruba 100 hodinový vyprávěnípřevedla do 900 stran textu z kterejch posléze vznikl na 120 stranách týhle knihy koncentrovanej elixír toho podle nás nejlepšího Myslím že čtenáře budou bavit i krásný fotky mimo jiný i z mejch četnejch exotických cest kterých tam bude víc než stovka Dílo se jmenuje 25 344 dnů vzpomínek což vystihuje 71 let mého života během něhož jsem toho zažil skutečně hodně – dětství ve staré Praze s nejrůznějšími výchovnými experimenty svého otce časy chudoby a vzdoru proti bolševikovi byl jsem dvanáctkrát v kriminále Strávil jsem čtyři roky na moři přeplul na malé lodi s jednou krásnou holkou Atlantik Projezdil jsem stovky tisíc kilometrů po pouštích divočinách pralesech projel jsem horní toky Amazonky byl jsem v nejzapadlejších koutech Nové Guiney Ale zároveň jsem řídil jako architekt velké ateliéry a rukama mi prošlo ve stavebních nákladech skoro 14 miliard korun Zažil jsem Paříž coby bezdomovec i jako nositel světové ceny za architekturu Spolupráce s Magdou Křížkovou ŠebestovouMagdu jsem poznal koncem sedmdesátých let když jsme v době třeskutýho bolševizmu dělali pavilon na výstavu do Kanady – já jako mladej architekt a ona jako hosteska Pamatoval jsem si ji ještě z doby kdy jako malá holka zpívala s Jiřím Suchým v Semaforu Potom jsme se dlouhý roky neviděli a až při rozhovoru pro Xantypu kterej se mnou přišla udělat jsem si uvědomil jak se umí ptát jak se umí bezvadně tvářit a hlavně jak skvěle umí psát tak jsem jí nabídl že bychom spolu mohli zkusit to moje vzpomínání napsat a ona zaplať pánbůh kývla
