Jitka takové běžně hezké ale citlivé a vnímavé děvče kolem dvaceti nevěří komunistům v socialistickém Československu snad ani to že Země je kulatá Kvůli bezvýznamné příhodě policie ji přistihne na ilegálním koncertu v Praze má zavřenou cestu ke studiu Rozhodne se že zkusí štěstí na Západě a podaří se jí emigrovat Teprve pak zjistí že existují věci jako „azyl“ „pracovní povolení“ či „uprchlický tábor“ Stráví skoro rok v proslulém Traiskirchenu a za tu dobu se setká s panoptikem postaviček vesměs české a slovenské národnosti o jejichž existenci se jí doma v Čechách ani nesnilo Jitka je dlouho jen zděšená pozorovatelka dění kolem sebe Ale když se stane jednou z obětí nikdy nevyšetřovaného násilného činu kupodivu ji to nezlomí Najde v sobě pevné těžiště a sílu překonávat životní překážky
