Velení Královského letectva původně považovalo Spitfire Mk IX ostatně podobně jako zprvu Spitfiry Mk V za pouhou nouzovou verzi určenou k vyplnění mezery před příchodem výrazněji modernizovaných a překonstruovaných strojů varianty Mk VIII Očekávalo od „devítek“ zejména okamžité řešení výzbrojové krize Fighter Command čelící v období 1941 a 1942 výkonnostní převaze Focke Wulfů Fw 190A Nakonec však zvítězila kombinace výborných výkonů zajištěných novými motory Merlin řady „60“ a výrobní jednoduchosti dané užitím téměř identického draku s již masově produkovanými Spitfiry Mk VC Díky tomu dokázal britský letecký průmysl Spitfiry Mk IX vyrábět v narůstajícím množství a „devítka“ se posléze po Spitfiru Mk V stala druhou nejpočetnější verzí slavné stíhačky
