Kniha je souborem vzpomínek pamětníků druhé světové války výpisů z kronik a písemně sepsaných pamětí doplňujících a upravujících knihu Čvančarovy deníky Ne vše co nám bylo předkládáno v době totalitního režimu bylo pravdivým svědectvím událostí roku 1945 a s odchodem posledních svědků bychom tomu věřili Naštěstí se lidé nebáli psát a hovořit o těchto dějinných zvratech tak jak je sami prožili ve svém dětství a mění tak náš pohled na dobu kterou bychom nechtěli prožít Válka se dotkla míst kterým nevěnujeme pozornost protože o nich nevíme a neuvědomujeme si že šlapeme po místech které psaly naší historii Snad po přečtení této knihy pochopíme jak je důležité lidské vyprávění a naslouchání odkazům které nám jsou předávány Válečné dítě vnímalo smrt a krutost svým osobitým způsobem a vidělo to co dospělý neviděl Bylo tam kam se jiný bál jít a slyšelo to o čem se nesmělo hovořit Díky jim tak můžeme spatřit válku v jiném rozměru a poopravit spisy kronikářů Odchází nám ale příliš rychle na to abychom se mohli vrátit a v našem psaní pokračovat
