Margarete se vypotácí z trosek vybombardovaného domu. Prach kolem ní sedá jako sníh. Člen vyprošťovací čety se jí ptá, jestli nepotřebuje pomoct. Margarete sklouzne očima k místu, kde ještě před chvílí zářila nenáviděná žlutá hvězda, sebere odvahu a řekne
