stalinismus, kosmopolitanismus a vývoj sovětské kultury1931-1941
Na začátku 16 století prohlásil mnich Filofej Moskvu za „třetí Řím“ Pro intelektuály a umělce byla ve třicátých letech 20 století kosmopolitním centrem sekulárního osvícenství Clarková popisuje a interpretuje kulturní dějiny Moskvy ve třicátých letech a prostřednictvím díla Sergeje Ejzenštejna Sergeje Treťjakova Michaila Kolcova a Ilji Erenburga přibližuje čtenáři jedinečnou atmosféru období poznamenaného stalinismem a čistkami Podle Clarkové je toto desetiletí klíčovým obdobím prehistorie pojmů jako je transnacionalismus kosmopolitismus a světová literatura Autorka předestírá polemický a politický kontext pro porozumění kanonickým dílům autorů jako je Brecht Benjamin Lukács a Bachtin Moskva čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy Zapojení málo probádaného mezinárodního rozměru do interpretace sovětské kultury přispívá k lepšímu pochopení světově významné úlohy stalinské Moskvy
