Tato práce je vícevrstevným zamyšlením nad tématem prázdnoty Její prvotní inspirací jsou Bondyho úvahy na toto téma Nejde o to ukazovat na neukazatelné či popisovat nepopsatelné to by byla spíše filosofická statistika; prázdnota je tu primárně chápána spíše na způsob krajního horizontu jehož bytostné připuštění zakládá možnost pravého setkání s druhým Bondy v podobném smyslu uvažuje nad souvislostí prázdnoty a milosti a otevírá možnost chápat prázdnotu nikoliv jako axiologickou neurčenost ale právě jako horizont zvláštního setkání se světem Takto nahlížená prázdnota otevírá bytostnou plnost a zároveň otázku významu afektivity a emocionality pro filosofii První kapitola práce je srovnávacím rozborem vybraných souvislostí těchto myšlenek o mezích ontologie mimo jiné v teologickém kontextu J A Komenský v souvislosti s Plótínovou koncepcí emanační ontologie či se substanční ontologií ze Spinozovy Etiky nebo egodeismem Ladislava Klímy Protože se v průběhu tohoto rozboru dostává do popředí problém statického a předsudečného chápání ontologické substance která takové vlastnosti nemůže mít vyjdeme li z prázdnoty jako krajního ontologického horizontu otevírá se otázka původu tohoto problému; v inspiraci Foucaultem Myšlení vnějšku a Berďajevem následuje hodnocení možnosti antropomorfismu a sociomorfismu v ontologii což je přeneseně otevření otázky vztahu moci a ontologie či prolínání mocenského hlediska do ontologické úvahy prázdnota by v tomto smyslu představovala zřeknutí se moci Druhá kapitola práce se návazně zabývá formami zřeknutí se tohoto mocenského hlediska coby praktikovaného užití myšlenky nezasloužené milosti plynoucí z nepojmenovaného z prázdnoty Pracuje se třemi příklady které lze chápat jako vzestupnou řadu Prvním z nich je buddhistické pojetí prázdnoty explikované na vybraných myšlenkách Nágárdžunových Určité pomezí teistické koncepce božství a neteistické myšlenky promlouvající prázdnoty zastupuje analýza Areopagitovy mystické teologie Posledním a jen zdánlivě mimoběžným příkladem je zkoumání možnosti laskavého a moc utkvělých myšlenkových systémů podrývajícího humoru na příkladu Jakuba Hrona Metánovského Specifická forma humoru se navíc ukazuje i jako cenný zdroj afektů pro filosofování úsměv tedy hluboce patří k filosofii spoluzakládá upřímnou snahu o bezpředsudečný vhled Třetí a poslední kapitola která je spíše dodatkem vychází z tohoto trojitého potvrzení významu zřeknutí se a prázdnoty jako horizontu pro filosofii a míří více na rovinu prožitku a emocí Zkoumá Lévinasem otevřený fenomén nespavosti Existence a ten kdo existuje srovnává jej s Heideggerovým objevem ono se a oba fenomény eticky hodnotí na škále fantazie poslušnost v inspiraci Dorothee Sölle Fantazie a možnost tvorby se podobně jako v předchozí kapitole humor ukazuje jako cesta niterného významu překonávající oba výše zmíněné fenomény otevřenost prázdnu zakládá naplnění Práce končí podkapitolou zkoumající prázdnotu v kontextu prožitku prázdného prostoru M Heidegger H Bergson B Háblová a objevuje zásadní význam různočtení takové zdánlivé prostorové prázdnoty to co je pro někoho smetištěm může být jinému domovem a z toho vyplývající potřebu citlivosti vůči této různosti světů při současné jednotnosti základních lidských potřeb jejichž nenaplňování je smutnou společenskou realitou dneška Prázdnota a její souvislosti v celé práci slouží jako výkladové vodítko a klíč k utváření nových myšlenkových paralel otázek a výzev to je primární metoda Pokud jde o tradiční metodická a interpretační východiska jež jsou zde implicitní plynou z myšlenek a interpretací především fenomenologické filosofie E Husserl M Heidegger J Patočka A Hogenová ; snažím se doplnit je o nové kontexty a prostory a tím podpořit jejich nadčasovou vypovídající hodnotu Jsem si vědom že se pouštím do podniku možná poněkud postmoderně působícího považuji to ale nakonec i v kontextu této práce samé za přínos především z hlediska inspirace filosofické diskuse která rozhodně žije také z analogií a paralel Pohled sub specie prázdnota nakonec ukazuje právě bytostnou potřebu syntézy živé diskuse a otevřenosti s pevnými citovými vazbami a citlivostí pro to stálé a významné to co má lidstvo možnost spoluprací hledat a nacházet v tomto smyslu se nejedná jen o prostor filosofické diskuse jde o něco zcela obecně a obyčejně lidského
