Vývoj firmy Koh i noor Hardtmuth v průběhu 20 století byl vlivem ekonomicko politických proměn velmi dynamický Úspěšnou obnovu tužkárny po první světové válce vystřídala velká hospodářská krize která celý podnik nesmírně poškodila Propad exportu ve spojení s konkurencí tužkáren Grafo a Národní podnik obchodní a průmyslový na tuzemském trhu přinutily vrcholný management vytvořit množství dceřiných společností v zahraničí Tato strategie se ukázala jako velmi úspěšná takže před vypuknutím druhé světové války se podařilo tužkárnu Koh i noor Hardtmuth stabilizovat Vznik protektorátu a válečné události sice přinesly množství výrobních omezení ale nebývalý růst poptávky po veškerém tužkárenském zboží umožnil růst obratu produkce a počtu zaměstnanců takže následky velké hospodářské krize se podařilo zcela překonat Od roku 1943 je ovšem patrná opětovná stagnace v důsledku zhoršující se válečné situace Rok 1945 představoval zásadní mezník v dosavadním vývoji firmy protože vlivem německé národnosti rodiny Hardtmuth a také kolaborace větve Herring Frankensdorf s nacistickým režimem došlo ke znárodnění českobudějovické centrály Nový centrální ředitel Josef Follpracht se snažil ve všech směrech navazovat na předchozí německé manažery a byl navíc schopen se alespoň prozatímně dohodnout s rodinou Hardtmuthů která převzala dceřiné firmy v zahraničí Nástup centrálního plánování po únoru 1948 znamenal odchod Josefa Follprachta a jeho spolupracovníků z čela podniku což znamenalo nenahraditelnou ztrátu Národní podnik Koh i noor byl až do roku 1953 v rukou nepříliš schopných stranických funkcionářů Neutěšenou situaci ještě prohloubila monopolizace zahraničního obchodu takže ryze exportní odvětví ztratilo přímé spojení s obchodními partnery v zahraničí kteří byli odkázáni na podniky zahraničního obchodu Příchod nového generálního ředitele Konráda Vrbky v roce 1953 znamenal částečné zlepšení situace v podniku Vedení firmy se opětovně profesionalizovalo a vlivem postupného politického uvolnění se podařilo částečně navázat spojení se zahraničními partnery Došlo také k ukončení rozsáhlých známkoprávních sporů s rodinou Hardtmuth a zahájení oboustranně výhodné spolupráce Téměř dvacetileté působení Konráda Vrbky vyvrcholilo koncem šedesátých let 20 století kdy díky ekonomické reformě získala firma kontrolu nad dovozem a vývozem tužkárenského zboží Následná normalizace po srpnových událostech roku 1968 zapříčinila změnu ve vedení tužkárny Vývozní oprávnění bylo firmě znovu odebráno v roce 1977 O dva roky později došlo navíc k přičlenění velkého množství podniků nemajících žádnou návaznost na tužkárenskou produkci čímž se dále snížila efektivita výroby Přestavba v druhé polovině osmdesátých let 20 století vedla ke vzniku státního podniku Koh i noor Hardtmuth čímž se tužkárna prakticky organizačně vrátila do podoby z roku 1948 Změny poměrů v roce 1989 umožnily privatizaci a následné převzetí firmy skupinou Gama pod vedením Vlastislava Břízy Kolektivní výzkum odhalil konkrétní manažerské strategie tužkárenských představitelů na pozadí ekonomicko politických transformačních procesů ve 20 století Výsledná publikace přestavuje důležitý příspěvek nejen k dějinám doposud opomíjeného tužkárenského odvětví ale především k modernímu pojetí výzkumu v oblasti dějin podniků a podnikání tzv business history
