Příručka Zatížení konstrukcí podle ČSN EN 1991 vysvětluje základní postupy pro stanovení obvyklých typů zatížení pozemních a inženýrských staveb Důležité články v jednotlivých částech ČSN EN 1991 nebo čísla rovnic na které se příručka odvolává jsou v textu psané kurzívou Záměrem příručky je seznámit uživatele Eurokódů s postupem stanovení charakteristických a návrhových hodnot základních typů zatížení a jejich účinku na konstrukce pozemních a inženýrských staveb Příručka se člení do osmi kapitol Kapitola I se zabývá vlastní tíhou stálými a užitnými zatíženími pro pozemní stavby podle ČSN EN 1991 1 1 V kapitole II se uvádějí postupy stanovení zatížení sněhem na zemi a na střechách podle ČSN EN 1991 1 3 Kapitola III se zabývá zatížením větrem uvažovaným jako ekvivalentní statické zatížení postupem stanovení rychlostí tlaků a sil od větru na různé typy konstrukcí pozemních staveb a mostů podle ČSN EN 1991 1 4 Kapitola IV uvádí pokyny pro stanovení zatížení teplotou včetně kombinací jednotlivých složek teploty podle ČSN EN 1991 1 5 Kapitola V poskytuje pokyny pro stanovení staveništních zatížení a jejich kombinací s dalšími typy zatížení v dočasných návrhových situacích podle ČSN EN 1991 1 6 Kapitola VI uvádí postupy navrhování konstrukcí na mimořádná zatížení podle ČSN EN 1991 1 7 včetně zatížení nárazem od různých typů dopravních prostředků výbuchů plynu nebo prachu Kapitola VII uvádí zatížení mostů pozemních komunikací a lávek pro chodce podle ČSN EN 1991 2 Kapitola VIII popisuje zatížení a výpočet jejich účinků na zásobníky a nádrže podle ČSN EN 1991 4 Příručka obsahuje ilustrativní obrázky a příklady které usnadňují stanovení zatížení a účinků zatížení na konstrukce podle řady ČSN EN 1991