Z dívánu Háfize Díl I.

Pokud je v muslimském světě něco co neustále vyvolává zlost a nenávist muslimských sunnitských náboženských fanatiků tak to jsou díla básníků která jsou mnohdy pro spoustu obyčejných muslimů zajímavější srozumitelnější a lidštější než posvátná kniha islámu – Korán A přesně to je i osud a úděl sbírky básní perského muslimského básníka Chvádže Šamsuddína Muhammada Háfize lidově známého jen jako Háfiz který se narodil nejspíše roku 1320 křesťanské éry v íránském městě Šíráz a v roce 1389 ve stejném městě zemřel Tento íránský básník dosáhl tak výtečného básnického umění že i v dnešní islámské republice se těší obrovské popularitě a je mu dokonce zasvěcen jeden den v roce – 12 říjen Po více než sto letech znovu začínáme vydávat překlady Háfizových básní do češtiny provedené vynikajícím českým znalcem muslimského světa Jaromírem Břetislavem Košutem a předním českým básníkem své doby Jaroslavem Vrchlickým s pomocí dalšího předního znalce islámu Rudolfa Dvořáka Ovšem proč jsem napsal že jeho dílo vyvolává nenávist u sunnitských náboženských fanatiků? Protože v islámu existuje spousta směrů pojetí výkladu toho co je islám a například šíitský islám je v určitém ohledu mnohem tolerantnější a schopnější poznat hluboké myšlenky jež se nacházejí v díle Firdausího ale i jiných muslimských básníků a filozofů Vždyť básně Háfize jsou svým textem vysloveně mnohdy rouhačské ale vnitřně kritizující pokrytectví rádobyzbožných muslimů Například jako tyto jeho verše: „Buď dobré mysli Hâfizi pij víno a se opíjej jak jiní neměň alkoran na klamnou léčku hříšníků “