Utopický román anglického spisovatele 18 století pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu Román jehož původní název zněl „Cesty k rozličným národům světa „ je rozdělen do čtyř dílů o nestejném počtu kapitol osm osm jedenáct dvanáct nesoucích tzv epická záhlaví Je mu předeslána fiktivní předmluva vydavatele Sympsona a dopis autora – kapitána Lemuela Gullivera tomuto vydavateli Fikci pravdivosti podtrhují také mapky portrét Gullivera a autentická 1 osoba v níž se líčí Gulliverovy cesty na utopické ostrovy V I dílu „Cesta do Liliputu“ se Gulliver ocitá mezi trpaslíky ve II dílu „Cesta do Brobdingnagu“ mezi obry Ve III dílu „Cesta do Laputy Balnibardi Luggnaggu Blubbdubdribu“ se představy o světě vtělují do alegorie vznášejícího se ostrova Laputa – alegorie sféry teoretického myšlení a uzavřené aristokracie a obrazu hospodářsky a kulturně upadajícího státu Balnibardi V tomto dílu promlouvá Gulliver se slavnými muži minulosti a poznává Struldbrugy nesmrtelné obyvatele ostrova Luggnaggu Tématem IV dílu „Cesta do země Hvajninimů“ je výměna sociálních rolí mezi koňmi a lidmi Lidé tzv Jahuové slouží v ideální říši ušlechtilým zvířatům Gulliver prožívá nejrůznější dobrodružství a po mnohaleté cestě se vrací domů Putování po imaginárních ostrovech a zemích je záminkou ke kritice domácích poměrů a evropské kultury Souběžně s negativními obrazy autor rýsuje projekt ideálního zřízení
