Jedním ze základních a současně nejfrekventovanějších úkonů bez kterého se v policejní praxi neobejde vyšetřování prakticky žádného trestného činu je výslech Výslech lze chápat jako trestně procesní úkon jako kriminalistickou metodu jako specifickou formu sociálního styku Které faktory sociálně psychologického rázu a v jaké míře ovlivňují výslechovou interakci? Co prožívají účastníci výslechové situace a jak se to projevuje v jejich chování? Co komplikuje navázání psychologického kontaktu při výslechu? Co snižuje ochotu a schopnosti vyslýchaného vypovídat? Jakými psychologickými metodami a postupy lze zefektivnit vedení výslechu? Ke zodpovězení těchto otázek směroval empirický výzkum jehož výsledky tvoří obsah této publikace
