Kniha L. Tondla se skládá ze sedmi studií. V úvodní poznámce hovoří autor o svém dlouhodobém zaujetí pro dané téma.
O významu a funkcích znalostí: L. Tondl zde definuje pojem znalosti, hovoří o místě znalosti ve sféře vztahů vědy, techniky a společnosti, o objektu i subjektu znalosti, společenské úloze a kvalitě znalostí.
Věda jako předmět zkoumání, posuzování a rozhodování: pojednává o vědě jako o soustavě znalostí, soustavě specifických činností či sociální entitě.
Vědecké činnosti: hovoří o empirických i teoretických procedurách vědeckých činností a o racionalitě vědeckých činností.
O pojmu „technické činnosti“: ptá se, zda je oprávněné uvažovat o specifických rysem technické činnosti, pojednává o modelování technické činnosti.
Zřetězení, komunikace a technologické artefakty: zabývá se problematikou zřetězení znaků, artefakty a zřetězením jako racionální činností.
Argumentace: hovoří mimo jiné o argumentaci ve vědě, o významu argumentace v dialogu a společenské komunikaci či o subjektivních prvcích v argumentaci.
Relace alternativnosti: pojednává o alternativách v komunikačních procesech, alternativních entitách a strukturách či o relaci alternativnosti v technickém myšlení.
