Dějiny filosofie mají různé tváře Když se s nimi seznamujeme poznáváme zpravidla pouze jednu obvyklou konvenční s decentním učebnicovým make upem Osvojujeme si nutně zkreslený obrázek vývoje jedné sféry myšlení v tradici evropské kultury kde na sebe všechno navazuje problémy a jejich řešení se předávají z generace na generaci vždy obohacené o nové poznání Kontinuálně se v něm rozrůstá sféra již poznaného limity se století za stoletím posunují a čas od času se objeví génius který lidstvu otevře zcela nový svět Studující filosofie jsou formováni myšlenkou síly vědění jež se stále stupňuje a dovoluje lidem utvářet svůj rozum i své dějiny Věří filosofii že umí strukturovat nároky a argumenty svého teoretického a praktického vědění tak aby odolaly všem námitkám Věří jí protože ji takovou poznávají ačkoli by se měli spíše dozvídat že je to pouhá idealizace v níž není a ani nemůže být spolehnutí na věci zásadní nespolehlivé Přílišná a proto také nesplnitelná očekávání pak přinášejí tím hlubší zklamání a větší rozhořčení Jednou z odvrácených tváří evropské filosofické tradice představuje skepticismus Jakkoli jde o plně regulérní součást dějin našeho myšlení patří skepticismus k nejspornějšímu dědictví filosofie V těch dobách kdy nebýval umlčen vnějšími mimofilosofickými autoritami se mohl proměňovat v to čím skutečně je v pochybnost a nejistotu včetně základní nejistoty o vlastní pochybnosti a tím zastavoval filosofii v jejím rozletu Ne však proto aby dosáhl její dogmatické destrukce tvrzeními ke kterým nemá oprávnění Pokud skepse působila pak nejvíc řečeno slovy Michela de Montaigne jako ochrana člověka před morem kterým je jeho domnění že ví Předložená knížka pootevírá dveře do světa filosofie skepse Vychází z přepracovaných textů přednášek které jsem měl na katedře filosofie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a jako taková si nenárokuje statut přísně vědecké publikace ale pouhé rozpravy nad některými výraznými osobnostmi a několika vybranými problémy dějin skepticismu Má dva hlavní cíle: poukázat na skutečnost že žijeme v rozdílných dějinách filosofie jejichž odlišnost závisí na míře selektivity naší historické paměti avšak ani jedna z těchto forem dějin filosofie není o nic lepší nebo horší než ostatní A dále chce upozornit na skutečnost že skeptická tradice je nadále živá je pěstována našimi současníky a nemůžeme ji nechceme li se chovat zaslepeně odsouvat kamsi do vzdálené a překonané minulosti
