Řečníkem není ten, kdo pouze na veřejnosti mluví, ale ten, kdo si svoji řeč umí sám připravit a zároveň ji poutavě a přesvědčivě přednést. Řečník tedy musí vědět nejen, co chce říci (když nevíme, co chceme říci, neměli bychom mluvit, i když se rádi posloucháme nebo se rádi necháme slyšet), ale i jak to říci, jak zdůrazňovali již starověcí rétorové. Řečník je tedy tak trochu i umělcem.
Staré rčení praví, že básníkem se člověk rodí, kdežto řečníkem se stává tím, že houževnatě překonává rozmanité nesnáze. Tato publikace by k tomu měla povzbudit a zároveň i přispět výkladem zaměřeným směrem k praxi s návody, příklady a cvičeními.
