„Akce K“ neboli hromadné zatčení příslušníků mužských řeholních řádů na území Československa k němuž došlo v noci z 13 na 14 dubna 1950 patří k nejhorším zločinům komunistické éry u nás Více než dva tisíce řeholníků muselo opustit své kláštery Rozptýlili se pak po českých a slovenských věznicích kde si museli odpykat dlouhé tresty v krutých podmínkách Kniha scénáristky Šárky Horákové Maixnerové stejně jako souběžně připravená výstava si neklade za cíl historické zmapování této události Její záměr je jiný – nechat mluvit autentické dobové dokumenty Ty jsou otištěny vcelku a umožňují tak unikátní nahlédnutí za kulisy historické události Postupně se můžeme seznámit s poznámkami týkajícími se prvního velkého procesu s představiteli církví který „Akci K“ předcházel s plány na akci samotnou detailním seznamem jednotlivých klášterů nebo třeba odsuzujícími dopisy institucí a pracovních kolektivů obdobnými těm jež známe z procesu s Miladou Horákovou Dokumenty doprovází střídmý ale působivý komentář obsahující přehled nejdůležitějších událostí předcházejících „Akci K“ citace pamětníků opati Bohumil Vít Tajovský a Anastáz Opasek intimní meditace a další texty Kniha je rozčleněna na čtrnáct zastavení křížové texty ke každému z nich je připojen obraz malíře Michaila Ščigola jehož expresivní malba dotváří výtvarnou podobu této neobvykle působivé knihy
