Předkládaná publikace přináší hlavní empirická zjištění stejnojmenného projektu Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry který v letech 2007–2008 podpořila Grantová agentura Akademie věd ČR Jeho řešitelem bylo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v v i CVVM a spoluřešitelem Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK v Praze IKSŽ Rozsáhlé empirické šetření jemuž samozřejmě předcházela teoretická příprava bylo logickým prvním krokem k výzkumu nastolování a distribuce témat v českém veřejném diskurzu kde dosud výzkum daných parametrů a zaměření neproběhl Projekt zahrnul empirická šetření mediální a veřejné agendy a jejich následnou komparaci První kapitola knihy představuje stručný úvod do teorie konceptu agenda setting a jejího zasazení do kontextu studia účinků masových médií Vzhledem k tomu že výzkumný tým věnoval výhradně teoretickým rámcům agenda setting v rámci projektu jinou monografickou publikaci Škodová M ed 2008 Agenda Setting: teoretické přístupy Praha: Sociologický ústav AV ČR v v i nepovažovali editoři této knihy za nutné akcentovat diskurzivní teoretické a historické pozadí konceptu v tak velké míře za zcela nutné Čtenář se však i zde může seznámit se základními pojmy a genezí celého konceptu Následujících pět kapitol již přináší podrobnější analýzy dat získaných v průběhu šetření jako i popis metodologických úskalí a přístupů které s sebou jednotlivé analýzy nesou Druhá kapitola knihy je věnována mediální agendě a taktéž základu celého konceptu: testování vzájemného vztahu agendy mediální a veřejné Autor v ní na základě zkoumaného vzorku českých masových médií dochází k závěru že jejich tematická agenda v daném časovém období vykazovala obdobné rysy Ze souhrnných výsledků je pak zřejmé že obsahy sledovaných médií jsou věnovány z velké části negativním jevům a tématům Šest z deseti nejfrekventovanějších témat se týká kriminality násilí nehod katastrof Třetí kapitola popisuje to co obyvatelé ČR považovali za „nejvýznamnější celospolečenské události“ v průběhu druhého čtvrtletí roku 2008 respektive jak v empirických šetřeních realizovaných v tomto období odpovídali na otevřenou otázku: „Jaké celospolečenské události z poslední doby považujete Vy osobně za nejvýznamnější?“ tzv MIP otázka Empirická data přitom pocházela jak ze speciálního panelového výzkumu uskutečněného v rámci grantového projektu tak ze tří pravidelných kontinuálních šetření CVVM z dubna května a června 2008 Ve čtvrté kapitole se čtenáři seznámí s hlavními výsledky komparační analýzy která prokázala platnost klasické hypotézy agenda setting jak na individuální tak na makro úrovni Dále se podařilo ukázat že na makro úrovni nejen mediální agenda ovlivňuje veřejnou ale existuje zde i opačný vztah Pátá kapitola nabízí analýzu dat získaných CVVM a seznamuje s prozkoumáním stability stranické identifikace v rámci panelového šetření které metodologicky ukotvuje poslední šestá kapitola Publikace jako celek tedy představuje hlavní výsledky unikátního šetření které bylo prvním svého druhu v České republice a vzniklo v rámci projektu díky jehož podpoře se čtenářům v českém jazyce dostaly první ucelené texty věnované konceptu agenda setting
