Publikace je dalším vstupem do teoretické diskuse probíhající v posledních letech o problematice právní interpretace a právní argumentace. Přináší teoretickou analýzu některých stěžejních otázek souvisejících s problémem poznávání práva, přičemž
zároveň směřuje k praktickému užití těchto teoretických úvah v prostředí aplikace práva (soudního a správního rozhodování). Jednotícím myšlenkovým základem celé práce je
hermeneutický pohled, který přirozeně nastoluje provokativní otázky, jaké jsou vlastně podmínky právního porozumění, jakou roli hrají lidské poznávací determinanty v právním porozumění (tzv. předvědění a předporozumění) a zda je možno dospět právní interpretací vždy k jedinému správnému řešení právních případů (smyslu práva). Praktický rozměr publikace přinášejí analyticky zpracované případy ze současného
českého soudního rozhodování vrcholných institucí (zejména Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu), které odrážejí autorovy vlastní zkušenosti z právní praxe.
