Mezi českými operními pěvci najdeme řadu těch kteří udělali zářivou mezinárodní kariéru V druhé polovině 19 století oslnila italského skladatele Giuseppe Verdiho ruského skladatele Antona Rubinsteina a francouzského skladatele Camille Saint Saënse česká pěvkyně Klementýna Kalašová Protože prokazovala velké hudební nadání a už od dětství hrála na klavír přivedl ji otec k Bedřichu Smetanovi který jí dával hodiny klavíru a doporučil ji do Pivodovy pěvecké školy Klementýna se ve zpěvu dále vzdělávala v Miláně u Francesca Lampertiho Po návratu do Prahy marně usilovala o angažmá v Prozatímním divadle Proto odjela do ciziny – nejdřív do Petrohradu poté do Londýna Covent Garden a posléze do milánské La Scaly kde se proslavila jako vynikající interpretka mezzosopránových a altových rolí zejména ve Verdiho operách V této době hostovala rovněž v Benátkách Parmě Florencii Bologni Padově Římě Neapoli Egyptě a podnikla velmi úspěšné evropské turné Znechucena i nadále nemožností trvale zakotvit v Praze odjela do Severní a Jižní Ameriky kde sklízela obrovské úspěchy Konečně pod tlakem vytrvalé podpory jejích přátel – J Nerudy J Vrchlického J Zeyera F L Riegra B Smetany bratří Náprstkových aj a vlasteneckého veřejného mínění byla angažována roku 1883 do pražského Národního divadla a stala se tak členkou první gardy jeho operního souboru V Národním divadle však dostávala velmi málo příležitostí intriky kolegů nepřízeň politického režimu tehdešjího Rakousko – Uherska a policejní šikany považující ji za špiónku západoevropských liberálních vlád ji vypudily definitivně z vlasti Po odchodu z Národního divadla účinkovala opět v Itálii Španělsku Anglii Německu Francii a v Brazílii kde však v Bahii dnešní Sao Salvador onemocněla žlutou zimnicí a této nemoci podlehla ve věku pouhých 39 let Až do poslední chvíle však byla spojena myšlenkami se svou milovanou vlastí která se k ní zachovala tak macešsky