Monografie se zabývá teoreticky poměrně náročnou, ale zároveň velmi zajímavou problematikou omylu v trestním právu, konkrétně pak zejména o omylu na straně pachatele a jeho různými dílčími aspekty. Tyto otázky nabývají na významu v souvislosti s rekodifikací českého trestního práva hmotného, kdy nový trestní zákoník oproti původní právní úpravě obsahuje ustanovení jak o omylu skutkovém, tak o omylu právním, jehož koncepce doznala významného posunu. Téma omylu je zároveň tématem, které přesahuje hranice národního práva, a je proto vhodné porovnávat české pojetí, resp. českou právní úpravu omylu s některými zahraničními koncepcemi a úpravami. Zde zřejmě vyniká německá právní nauka, které je z tohoto důvodu dán v publikaci relativně velký prostor.
