Autor publikace se pokouší pojmenovat teoretické aspekty církevní sociální práce tradičně označované jako charita Používá k tomu studium biblického významu pojmů jimiž je tato pomáhající praxe označována dále zkoumá vzájemné vztahy mezi sociální naukou církve a charitní praxí a největší pozornost věnuje sdělení historicky první encyklice věnované tématu charitní praxe církve Na jejím pozadí mohl autor formulovat a diskutovat řadu výzev a šancí pro českou charitní scénu Díky tomuto obsahovému vymezení chce publikace přispět do příslušných diskuzí vedených jak v oblasti sociální práce konfesní či nekonfesní tak v praktické teologii kam vědecká reflexe církevní pomáhající praxe přednostně náleží
