Průzkumy veřejného mínění a jejich výsledky jsou běžnou součástí mediálního zpravodajství tu poněkud démonizovanou tu mírně opovrhovanou většinou však užitečnou a přínosnou Elementární znalost a orientace v jejich metodologii i v reáliích jejich provádění je dnes téměř součástí základního vzdělání a pro pracovníky v médiích P R a reklamě ale třeba i ve veřejné správě naprostou nezbytností Studenti sociální a mediální komunikace na UJAK mají štěstí že jim problematiku výzkumu veřejného mínění přibližuje učitel který má mnohaletou praxi jak v žurnalistice a v politice tak ve výzkumné branži a zejména umí potřebné znalosti a vlastní zkušenosti zprostředkovat atraktivně čtivě a srozumitelně Jeho text přitom nerezignuje na důkladné teoretické a metodologické zázemí Potřebné znalosti ale předává způsobem přístupným širokému okruhu čtenářů Nabízí pohled do kuchyně výzkumných firem a nenásilně přitom vybízí studenty k vlastnímu přemýšlení o provádění výzkumů o jejich možnostech a kvalitě a o uplatnění jejich výsledků v mediálním prostoru Právě v propojení dvou světů a dvou pohledů výzkumnického a žurnalistického je zřejmě největší hodnota této knížky Čtenář – současný nebo budoucí novinář ale samozřejmě nejen ten – se v něm uceleně dozví jaká rizika s sebou nese publikování výsledků výzkumů veřejného mínění v médiích v čem všem se skrývají hrozby jejich zkreslení a dezinterpretace jakkoli neúmyslné Velmi cenná je i sebereflexe výzkumnického oboru kterou autor odvíjí zejména od ne úspěšnosti předvolebních výzkumů a prognóz Ta by se měla stát součástí širšího odborného diskursu který však u nás zatím bohužel chybí
