Je idea právního státu výdobytkem moderního liberálního myšlení, anebo její počátky můžeme sledovat třeba až do antiky a středověku? V jakých momentech antického a středověkého myšlení můžeme spatřovat kořeny dnešní ideje právního státu? Jsou současné státy produktem osvíceneckých myšlenek, anebo spíše následovníky koncepce raison d’État, jak ji formulovali třeba Machiavelli nebo Botero? Představují absolutismus a policejní stát pojmové protiklady právního státu, anebo spíše jisté fáze v jeho vývoji? Je Bodin teoretikem neomezené státní moci, anebo je v jeho koncepci panovnická moc spíše omezena? A jak máme vlastně chápat absolutismus? Je Hobbes myslitelem všemocného státu, anebo i teoretikem práva na odpor? Je Montesquieu spíše zastáncem anglického zřízení vyznačujícího se dělbou moci (byť zidealizovanou), anebo francouzské monarchie? Jestliže za duchovního otce ideje právního státu můžeme považovat Kanta, jakým způsobem byly jeho myšlenky rozvíjeny v německé teorii Rechtsstaatu 19. století? Těmto i dalším otázkám se věnuje tato kniha, která je určena všem zájemcům o problematiku historického vývoje pojmu právního státu.
